Václav Šerák - významná osobnosť dizajnu a keramiky

V sobotu 23. januára 2021 zomrel vo veku 89 rokov profesor Václav Šerák, výnimočná osobnosť českej a európskej keramiky. Oznámila to na prianie rodiny kurátorka Dita Hálová, která v roku 2014 v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Prahe realizovala autorovu retrospektívnu výstavu Oheň-Hlína-Led: Václav Šerák a žáci.

Tvorba Václava Šeráka (*9. 10. 1931 v Čakovicích) se vyznačovala prolínáním námětů ze sochařství do designu a jejich paralelním řešením. Hlavními tématy, přenášenými do obou oborů, pro něj byly fragmenty architektury: hliněné plátové konstrukce s otiskem struktury či otiskem tkaniny, točený, dekonstruovaný reliéfní půlkruh a tordovaný sloup s výrazným barevným zpracováním povrchu. Pro jeho práce byly příznačné dynamické tvary, velkorysé proporce, uměřený detail a expresivní tvarové a barevné pojetí plastik. Osobitý, monumentální a expresivní styl uplatňoval také v realizacích v architektuře nebo při tvorbě plastik z ledu a sněhu.

Václav Šerák absolvoval v roce 1958 Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze v ateliéru keramiky a porcelánu u profesora Otto Eckerta. Od počátku šedesátých let spolupracoval s průmyslem, v roce 1960 získal na XII. Triennale v Miláně první a zásadní ocenění za porcelánový soubor Milena a za návrhy figurálního porcelánu pro podnik Karlovarský porcelán. Jako umělec i organizátor se účastnil významné Mezinárodní výstavy keramiky pořádané asociací Académie Internationale de la Céramique (AIC) v Praze v roce 1962. Tato velkolepě koncipovaná přehlídka prosadila nově se formující obor - volnou keramickou plastiku - jakožto autonomní část moderního evropského sochařství.

V roce 1965 se Václav Šerák zúčastnil nově vzniklého keramického sympozia v rakouském Gmundenu a v roce 1969 vystavoval v italské Albisole. Sympoziem v Gmundenu tehdy prošla většina významných evropských sochařů keramiků, kteří poté ve vlasti utvářeli povědomí o daném oboru, pořádali výstavy a zakládali další sympozia. Umělecký kvas v Čechách vyústil v roce 1966 založením Mezinárodního keramického sympozia v Bechyni, dodnes nejdéle kontinuálně pořádaného sympozia na evropském kontinentě. O jeho vznik se zasloužili Václav Šerák společně s Luborem Těhníkem, Pravoslavem Radou a Bohumilem Dobiášem mladším. Na základě výsledků sympozií vznikla sbírka Mezinárodní keramické muzeum v Bechyni, součást Alšovy jihočeské galerie. K prohloubením mezinárodních kontaktů a etablování české keramické plastiky přispělo přijetí českých umělců do asociace AIC, včetně Václava Šeráka v roce 1970.

Na počátku šedesátých let Václav Šerák začal jako designér spolupracovat s porcelánkami. Celý život se zajímal o technickou stránku vzniku silikátových materiálů a díky svým vynikajícím znalostem a sklonu k materiálovým a tvarovým experimentům přicházel s řadou odvážných inovací v autorském i sériovém designu. V této činnosti pokračoval v letech 1972-1990 jako samostatný vývojový pracovník Ústavu bytové a oděvní kultury v Praze (ÚBOK). Nejúspěšněji se rozvinula jeho spolupráce s pobočkami Karlovarského porcelánu v Lesově a v Duchcově. Duchcovský Royal Dux produkuje Šerákovy designy dodnes.

V roce 1990 Václav Šerák začal vést ateliér keramiky a porcelánu na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové, kde byl v roce 1992 jmenován profesorem. V porevoluční atmosféře uváděl studenty do mezinárodního dění ve volné plastice a designu, jako byla postmoderna. Málo známou skutečností je osobní kontakt Václava Šeráka s ikonou postmoderny Ettorem Sottsassem. Šerákovi žáci v současné době zásadně ovlivňují podobu českého designu a není náhodou, že všechny vysokoškolské a univerzitní ateliéry zabývající se keramikou v Čechách a na Slovensku vedou právě oni. Václav Šerák po téměř čtvrtstoletí působení na VŠUP zakládal a poté vedl Ateliér designu keramiky a porcelánu na Západočeské Univerzitě v Plzni. Žil a tvořil v Praze ̶ Čakovicích.

Václav Šerák se v minulém půlstoletí účastnil většiny významných výstav evropské keramiky, pořádaných především asociací AIC. Obdržel mnoho ocenění a jeho díla jsou zastoupena ve většině evropských a také zámořských sbírek specializujících se na sochařství a volnou keramickou plastiku. Jeho tvorba přesahující běžný rámec pojetí keramiky inspirovala a ovlivňovala dění v tomto oboru v Evropě i v zámoří.

Mezinárodní keramické scéně bude Václav Šerák velmi chybět také pro svou otevřenou, vřelou a společenskou povahu, díky níž si snadno získával přátelství svých kolegů a obdiv žáků.

Dita Hálová, kurátorka retrospektivních výstav prof. Šeráka

Pôvodný článok na: www. pisecky.denik.cz